Narodila jsem se před téměř pětapadesáti lety a bazmála celý dosavadní život jsem prožila v Jundrově. Bydlíme s manželem, maminkou a pejskem Mikuláškem v domě naší rodiny, který postavili moji prarodiče. Máme dvě děti, které jsou již dospělé a nebydlí s námi, ale role babičky je mi zatím odpírána. V Jundrově proběhla moje raná socializace – nejprve ve škole mateřské, poté na základce. Pubertu jsem pak sdílela se spolužáky na chemické průmyslovce v Brně.
Mým největším koníčkem jsou knihy, nejraději čtu psychologické a společenské romány. Ráda se nořím do lidských příběhů, pozoruji svět okolo sebe a hodně nad lidskými osudy přemýšlím. Během covidového lockdownu jsem napsala román, který pod názvem Emilka vyjde knižně 29. září letošního roku https://www.knihcentrum.cz/ivana-fajnorova-emilcin-pribeh-jsem-psala-poctive-a-s-laskou. Mám ráda jak divadlo, tak hudbu různých žánrů, miluji tanec a velkým zážitkem je pro mě dobrá výstava, ať se jedná o moderní umění či staré mistry. Jako bývalá závodní atletka mám velmi kladný postoj ke sportu, dnes již více pasivně než aktivně. Zdraví si posiluji celoročním plaváním v řece Svratce. Nastávající otužilecká sezóna bude mou třetí a pevně doufám, že po ní bude následovat ještě mnoho dalších. Neboť štípání ledové vody na kůži a radost z přežití jsou nepřenosné – to se musí zažít osobně.
Moje začátky veřejné aktivity
V roce 2006, kdy se děti začaly naší intenzivní rodičovské péči bránit, jsem se začala více zajímat o prostor kolem sebe a zapojila se do politického dění. Vstoupila jsem do Strany zelených a Spolku Náš Jundrov, v témže roce jsem se stala zastupitelkou v jundrovském zastupitelstvu. Ambice stát se starostkou mi byla tehdy vzdálena stejně jako možnost, že bych byla kosmonautkou.
Poprvé v roli starostky (volby 2010)
A jak se říká, odpíraného největší krajíc, politické rozložení po komunálních volbách 2010 mě nakonec před volbu starostka-nestarostka postavilo zcela nekompromisně. Se strachem z neznámého a obrovským respektem jsem nakonec této výzvě podlehla a s velkou mírou pokory jsem svůj hrníček na čaj přestěhovala z kanceláře mého tehdejšího zaměstnavatele na jundrovskou radnici. V mém prvním funkčním období jsme radnici více otevřeli lidem, rozvlnili hladinu pasivního přístupu k věcem veřejným, mnoho nového jsme vybudovali, vybojovali pro Jundrov důležité bitvy a radnice začala lidem více naslouchat.
Je těžší obhájit než vyhrát poprvé (volby 2014)
Největší odměnou pak byl výsledek v komunálních volbách 2014, kdy zelená kandidátka získala v Jundrově 52%. Díky tomuto, v Jundrově tehdy bezprecedentnímu výsledku, vedle mě stanula na funkci místostarostky moje parťačka a žena nesmírně pracovitá a obětavá - Irena Koláčná. Sejmula z mých beder část agendy, a já jsem pak mohla dílek svého času věnovat i funkci zastupitelky města Brna, kterou jsem se ve stejném roce stala.
Starostkou třetí volební období (volby 2018)
Opět jsem se stala starostkou s místostarostkou Irenou Koláčnou po boku. Téměř stejný výsledek jak v předchozích volbách nás zavazoval k ještě většímu nasazení a zodpovědnosti. S energií na rozdávání a s novými kolegy jsme se vrhly do práce, aniž bychom tehdy tušily, jak těžké období máme před sebou. Nesnázím, které nám v uplynulých letech osud přihrál, jsme čelily s heslem „co nás nezabije, to nás posílí“. A to se opravdu stalo – jsme silnější, než kdykoliv předtím.
Moje motivace pro tyto volby
Přestože každodenní starost a péče o Jundrov a Jundrováky je náročná a ne vždy se všechno povede podle představ, energie mám stále na rozdávání a za dvanáct let starostování nepočítaně nabytých znalostí a zkušeností. To je nepřenosná výhoda, které bych ještě chtěla následující čtyři roky využít a z pozice starostky je postupně předávat mladším.